Když nemáš cíl, dopadne to takhle

Tento příběh byl pro mě niterně silný a rozhodla jsem se, že ho s vámi budu sdílet. Týká se vlastně nás všech.

Sedím se svojí maminkou u ohně. Jen tak se díváme do žhavých uhlíků a ve vzduchu panuje klid, na který spolu nejsme zvyklé. V jeden moment začne bilancovat nad svým životem.

„Chtěla bych být mladší,“ říká a působí tak zvláště smířená.

„A ty bys něco změnila?“ reagovala jsem docela pohotově. Nejsme zvyklé vést takové rozhovory.

„No musela bych něco změnit, aby to nedopadlo takhle. Víš, když celý život nemáš cíl, tak to prostě dopadne takhle. Nějak žiješ ze dne na den a smíříš se tak nějak s tím, jak to je.“

Je mi z toho smutno. Hodně smutno. Máme v určitém směru každá úplně jinou povahu. V hlavě mi jedou myšlenky, kolikrát jsem se jí snažila podpořit, aby svůj život změnila a nikdy to nepadlo na úrodnou půdu. Téměř vždy to vyvolalo konflikt.

Je to asi 15 let, co jsme se spolu byly podívat na nábytek. Mamka má moc ráda, když to má doma pěkné. Ještě dnes vidím, jak stojíme před obývací stěnou. Dívala se na ni téměř zamilovaně.

„Kup si jí mamčo.“

„Ale ne, to už nemá cenu, jsem stará.“

„Nejsi stará, užiješ si jí. Vždyť se z ní budeš těšit.“

Prohlížela si jí zprava, zleva a rozhodnutí bylo NE. Je to dva měsíce (rok 2016) a proběhne podobná scénka.

Jako by vám život dal druhou šanci

Vejdeme do obchodu s nábytkem a na co myslíte, že narazíme hned u vchodu? Na celkem pěknou stěnu. Vidím, jak si ji mamča prohlíží.

„Kup si jí mamčo.“

„Prosím Tě, teď už to ale opravdu nemá cenu,“ odpoví mi obratně. (pozn.: v této době je jí o 15 let víc)

„Má to cenu. K čemu ten život je, když si neděláš radost? K čemu Ti je, že udržíš na kontě o pár tisíc víc?“

S nadšením se utíkám podívat, kolik stojí.

„Mamčo, ta stěna je za osm tisíc!“

„Jenom?“ Je v úžasu.

„Jo, jenom,“ odpovím

„Víš, měla jsem Tě tenkrát poslechnout. Moc dobře si pamatuji, jak jsi mi pořád říkala, ať si jí koupím. A já jsem to prošvihla. Byla to chyba. Ale kdybych si jí teď koupila, na těch pár let, co tu třeba ještě budu, co byste s ní pak dělali? Je to zbytečné!“

Mojí mamince je sedmdesát tři let. Po obývací stěně toužila, co si pamatuji, celý život. Tak jak je pro mě důležité cestování, pro ni je důležité, mít doma pěknou obývací stěnu.

Francie
Éze – překrásné místo, které by mělo spatřit každý kdo miluje moře, přírodu a výhledy.

V životě sama sobě zakázala mnoho věcí, celý život jí ovládá strach. Celý život je zachycena ve starých vzorcích, které má z dětství. Vyjmenovala bych vám sto dalších příběhů, kdy mojí mamince chyběla síla rozhodnutí a pochopení, že její strach je neopodstatněný.

Proč vám to píšu?

Protože vím, že v tomto zajetí žije mnoho lidí. Znám to i u sebe, kdy jsem si dávala hromadu zákazů, protože to bylo vepsáno do mých buněk. Vyrůstala jsem v tomto prostředí. Mnoho z vás si dává neustále nějaké zákazy, kterých později lituje. Začíná to malými věcmi, které mají fatální dopad na život 

Život se stále odkládá až na později

Neustále odkládáme důležité věci na později, jenomže další potom, už nemusí být. A tak vás tímto článkem chci doslova vyburcovat k životu.

Pracujte na sobě, jak jen to jde. Sobě věnujte čas! Do sebe investujte. Naučte se rozeznávat strachy, snažte se pochopit, že je rozhodnutí a rozhodnutí.

Dávejte si cíle. Kdysi jsem přemýšlím nad tím, jestli je rozpor v tom, žít tady a teď a dávat si cíle, které jsou o budoucnosti. Došla jsem k závěru, že cíle jsou potřebné pro život. Určit si směr, kterým půjdete, protože bez toho uvíznete, přešlapujete a točíte se v kruhu. 

Když nemáte cíle, jste roztříštění, přeskakujete z jedné činnosti na druhou a nevíte co dělat druhý den. Vize a cíl je nějaká cesta, která vám je příjemná, baví vás a naplňuje. Při ní žijte v přítomném okamžiku.

Žít bez vize a bez cíle vás dříve nebo později utopí

Myslím, že mnoho z nás špatně pochopilo, co to je, žít v přítomném okamžiku. Někdo to pojal tak, že NECHÁ věci plout. Tohle je tenký led, protože vede k nezodpovědnosti.

To správné NECHAT plout z mého pohledu znamená, nejít proti proudu, nejít proti sobě, vnímat, co mi život nabízí, abych nepřehlédla, co je mým posláním. NECHAT PLOUT je jednota plynutí bez většího odporu. Dle mého to ale není život ze dne na den, bez cíle a vize. To vás dříve nebo později utopí. 

Mějte vizi, dejte svému životu směr 

Když nemáte cíl, může se vám stát, že svůj život prošvihnete. Čas nejde vrátit a roky běží. Když jsem psala e-book 9 kroků k životní svobodě, psala jsem ho opravdu s láskou a nadšením, kolika lidem pomůže. Minimálně si uvědomit, že je potřeba jednat a nezůstávat v teorii. 

  • Kolik z vás ví, kam vede jeho cesta?
  • Kolik z vás postupně zhmotňuje to, po čem touží?
  • Kolik z vás vnímá skrze nitro, že jde správným směrem?

Možná si teď řeknete, ale už je pozdě, vždyť vám za deset let bude padesát, šedesát, sedmdesát. No a? To vám bude tak i tak. Víte, jak těžké pro mě bylo, celý život se dívat na nejbližšího člověka, jak si dává stopku ke šťastnějšímu a spokojenějšímu životu? Je to sakra těžké!

Chtějte od života víc

Nebojte se si to vzít to, co pro vás život nachystal. Nikdo jiný to za vás neudělá. Přestaňte sami sobě házet klacky pod nohy. V žádném mém článku nenajdete nic, co bych si sama neprožila. Nenajdete nic, co bych nezařadila do svého života. Nic, o čem bych si nemyslela, že je důležité.

Nikdo vás neudělá šťastnějším, pokud se proto sami nerozhodnete!

Moje maminka je člověk, kvůli kterému jsem na sobě začala pracovat. Náš vztah vždycky skřípal a já se celý život snažila pochopit, proč tomu tak je. Chtěla jsem změnit naši společnou realitu, pochopit tu její a svojí. proč jsou tak rozdílné a kde se mohou protnout. 

Takže dnes myšlenka mé maminky:

„Když celý život nemáš cíl, tak to prostě dopadne takhle…“

Lenka Pavlíková
Miluji osobní rozvoj, inspiruji a předávám nástroje k dosažení zdraví a životní svobody. Jsem autorkou e-booku 9 kroků k životní svobodě. Tento e-book je průvodcem pro každého, kdo se chce zbavit různých omezení, která člověku brání jít si za svými sny a touhami. Více o mně si přečtěte zde >>
Komentáře
  1. Romana Střelková napsal:

    Leni, děkuji za sdílení zkušeností. Děkuji za moudrost, která na mě dýchá při čtení článku.
    Přeji Vám spoustu laskavých zážitků, kterými dál můžete inspirovat své okolí.

  2. Lenka Pavlíková napsal:

    Také moc, moc děkuji. 🙂

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů