Letíte přes půl světa a selže vám zdraví. Pěkná polízanice, co říkáte?

Už jste někdy letěli přes půl světa a selhalo vám zdraví? Věděli jste, že před sebou máte 33 hodin letu a báli jste se, jak zvládnete cestu zpět?

Někdy není potřeba letět přes půl světa, když selže zdraví, je to polízanice vždy.

Tento příběh se odehrál před rokem v březnu.

Byla jsem s přítelem na Bali. Tři dny před odletem z Bali jsme se ubytovali v krásném resortu, kde byly dva páry manželů. Také Češi. Hned první den jsme se dali do řeči.

Znáte to. Povídáte si o tom, co kdo dělá a co má rád. Já nadšení ze své práce neskrývám, je to můj životní styl. Všimla jsem si, že Vlaďku zajímala alternativní medicína.

Byla skleslá. Vyprávěla mi, že má dny, kdy je úplně vyčerpaná. Taková krásná dovolená a ona si ji vůbec neužije.

Neskrývala svůj strach z opravdu dlouhé cesty zpět.

Když víte, že máte před sebou třicet tři hodin letů, přestupů a čekání na letišti a ještě se cítíte tak jak ona, nedivím se jejím obavám.

Kdo mě zná, tak ví, že s sebou vozím takovou přírodní lékárničku. Mám v ní přípravky na žaludek, na střeva, na dodání energie (když jsou dlouhé přelety) atd. Můžete se podívat na video ZDE.

V den, kdy jsme všichni odlétali, brzy ráno někdo ťuká na dveře našeho domečku.

Stál tam manžel Vlaďky a říkal, jestli bych se mohla podívat na jeho ženu. Že jen leží, je úplně bledá a on neví, co má dělat. Téměř celou noc byli vzhůru.

Hned jsme se oblékli a šli k nim. V hlavě mi běhaly možnosti, co udělat ze zásob, které mám s sebou.

Vlaďka ležela, byla chudinka úplně bílá a neměla žádnou sílu.

Jediné, co měla, byl strach v očích. Obava z toho, jak zvládne tak dlouhou cestu.

Nasadila jsem jí kapičky Levamin a dala tabletky Sira Antona, které vozím vždy s sebou. Jsou taková jistota a jistota se na cesty hodí. Měla jsem navíc jedno platíčko, což je deset tablet.

„Teď si vezmi tři, pak čtyři a po nejdelším letu zase tři. Dodá ti to hodně energie, zklidní psychiku. Zvládneš to! Až doletíte, dejte vědět,“ řekla jsem jí.

My jsme z Bali odlétali stejný den, ale až ve dvě ráno dalšího dne (první noc na nohách). Letěli jsme přes pět hodin do Hongkongu.

Tam jsme byli celý den a ve 23:30 hodin jsme odlétali směr Londýn. Let trval čtrnáct hodin dvacet minut. Spaní pouze v letadle po chvilkách.

V Londýně dvě hodiny přestup a pak dvě hodiny letu. Spát jsme šli až v noci. Takže opravdu výživná cesta.

Něco takového jsme podstoupili poprvé.

Před odletem jsem měla chvilky, kdy jsem si říkala, že jsme to přehnali, ale Sir Anton´s secret nezklamal! Tak jako nikdy. Na této cestě jsem se ujistila, že pokud víte, co si vzít na cesty, pak to zvládnete bravurně.

Pokud člověku selže nečekaně zdraví, může se z cestování stát noční můra. A nejen z cestování. Co vám budu povídat.

A jak to dopadlo s Vlaďkou? O týden později mi přišla zpráva.

Přečtěte si ji.

Tohle je to, co dělá člověka šťastným. Miluji svou práci. Vím co funguje a umím pomoci nejen sobě, ale i druhým. Miluji cestování. I na cestách potkáte skvělé lidi a vytváří se z nich mnohdy velká přátelství. Proto se nebojte dávat, bude dáno i vám.

Lékárničku nejen na cesty naleznete ZDE.