I vy to dokážete, když budete chtít

„Vy jste to dokázala!“ Dívám se do očí ženě, která pracuje v jedné velké korporátní firmě. Společně rozebíráme otázku zdraví. „Co jsem dokázala?“ ptám se.

„Dokázala jste to. Nenechala jste se v životě zastrašit, svázat strachem, nenechala jste se natlačit do kouta, nepřistoupila jste na tlak, na který já jsem ve své práci přistoupila. Jste tak svobodná! A já na tom jsem tak, jak jsem.“

A najednou mi to došlo. To, co je pro mě běžné, může být pro druhého nesplněný sen. Něco, na co si ani nedovolí myslet.

Nemám pocit, že bych dokázala něco světoborného, ale zároveň jsem si uvědomila, že to není samozřejmé. Setkávám se s lidmi z velkých firem a vidím, jak často jsou v pasti.

Mnozí nevědí nic o svém zdraví, o svém těle, natož aby přemýšleli o tom, po čem v životě toužili. Jsou v pasti plné povinností, nesvobody a strachu. Strachu, že přijdou o práci a o peníze.

Jak se v některých firmách praktikuje, lidé uvěřili tomu, že na jejich místo čeká dalších deset

Uvěřili tomu, že nemají na výběr. Jsou svázáni a vlečeni životem. Zničení, unavení, bez jiskry v očích. Mnohdy jen přežívají pracovní dobu a utíkají se schovat před tím, co se rozhodli žít. Jiní jdou navíc i domů do prostředí, které je ničí. Ano, tohle je realita některých z nich. Přiznám se, že to pro mě byl silný zážitek.

Uvědomila jsem si, že svoboda, kterou jsem si za život vybudovala a o které paní mluvila, chtěla hodně odvahy. Ano, odvahy, protože podnikání také není procházka růžovým sadem. Nemáte žádnou jistotu a spoléhat se můžete jen sami na sebe. I když jste zaměstnaní, chce to kus odvahy, říct: „Tady mi nemáte co dát, mám větší hodnotu, jdu jinam“.

Člověk má pořád tendenci sám sebe shazovat

I já to dělám. Je to přeci normální, jak žiju. Není to nic, po čem by mohl druhý toužit. Jenomže najednou sedíte s lidmi, kteří si snít už ani nedovolí. Sen je pro ně silné slovo.

Když se zeptám – a ptám se teď i vás: „Co byste si v životě přáli?“ nebo „Co byste chtěli?“ Většinou nedostanu kloudnou odpověď.

Je zvláštní, že jsme my lidé uvěřili, že nemáme moc svůj život změnit

Každý z nás má takovou moc, jakou sám sobě dovolí. Jsou to roky práce na sobě, krok po kroku se vám zvyšuje sebevědomí a vidíte stále více možností, které realizujete, protože prostě chcete žít podle svých představ! Jak jinak by člověk měl žít? Je to váš život a je na vás, jak s ním naložíte.

Tohle je podle mého zásadní uvědomění a síla, která vás vede kupředu.

Je to žízeň po životě

Chcete se realizovat, dělat to, co vás baví, a uplatnit své dary. Předat je dál a žít s pocitem, že váš život stál za to.

Jenomže k tomu potřebujete rozhodnutí. Každý se musí sám rozhodnout, že má právo a chce svůj život naplnit vším, čím ho naplnit chce.

Viděla jsem billboard, na kterém stálo:

Úspěch je věc rozhodnutí

Naprosto s tím souzním. Když se opravdu zamyslíte, proč sami sobě nedopřáváte nic z toho, co byste od života chtěli, zjistíte, že za vším je schovaný strach. A strach má tisíce podob. Jednou z nich je i malé sebevědomí, „to bych já nedokázal“. A to je příčina toho, co vás nakonec srazí do kolen. Tohle je důvod, proč věřím, že musím neustále sklánět hlavu, protože ve frontě za mnou stojí dalších deset. Je na vás, co si o sobě myslíte.

Jste to opravdu jen vy, kdo rozhodne, jestli bude myslet v širší perspektivě

Když víte, že jste spolehlivý pracovník, pak se o svou práci nemusíte bát. A pokud to nadřízený nechápe, smůlu má on, protože vy půjdete tam, kde na sobě šéf pracuje. Je na vyšším stupni uvědomění, a proto se svým zaměstnancem jedná lépe.

Mohla bych psát hodinu a vyjmenovala bych vám tisíc příkladů toho, že když svalujeme vinu, proč něco nemáme nebo nedokážeme, na nějaký důvod, hlavní příčinou je strach. Lidé mají strach cokoli měnit, dokonce i když je jim hodně špatně.

Nemá smysl říkat, že ten a ten to má snazší. Jsou to lži, které sami sobě namlouváme, abychom ukojili své ego a dokázali si, že nejsme neschopní.

Nemá smysl a je krátkozraké někomu cokoli závidět, protože nikdo nezná životní příběh toho druhého. Neví, kolik toho musel zvládnout, kolik komfortních zón pokořit a kolik strachů přemoci, kolik nocí nespal.

Je to tvrdé to takhle číst, když je o tolik snazší si stěžovat a litovat se, jak je ke mně život nespravedlivý. Je o tolik snazší svalit vinu na někoho dalšího, abych já byl v suchu a cítil se dobře. Je o tolik snazší někoho ponižovat, abych si doplnil sebevědomí, které beztak nemám. Protože kdybych ho měl, nepotřebuji nikoho snižovat.

Proto je nejlepší vydat se cestou osobního růstu. Práci na sobě vám nikdo nevezme.

• Naučíte se pracovat se strachy a postupně se jich zbavovat.
• Odhalíte své vnitřní dary.
• Zvýšíte své sebevědomí a sebehodnotu.
• Prohloubíte své silné stránky a přijmete ty slabé.
• Naleznete sami sebe.
• Práce na sobě vás postaví pevně na nohy.
• Vybudujete tak stabilní základy, na kterých můžete dál stavět.

Postupně se vydáte na cestu svobody, kdy skrze vnitřní proměnu změníte i svůj vnější svět

Vše souvisí se vším, a jestli se teď potácíte v nějakém nedostatku, je to tím, že někde uvnitř máte nedostatek nastaven.

Napsala jsem e‑book 9 kroků k životní svobodě, který o tomhle všem je. Je to cesta k větší odvaze, sebevědomí, změně myšlení, postojů, ale je i tom, že realita, kterou dnes žijete, nemusí být pravdivá. E­‑book vás krok po kroku povede k tomu, abyste i vy mohli žít tak, jak si skutečně přejete.

Já jsem toužila mít partnera, se kterým budu hodně cestovat. Splnilo se mi to. Kdybych ale nepřekonala strach a nenašla odvahu ukončit jiný vztah, nikdy by tomu tak nebylo.

Chtěla jsem být zdravá, abych měla sílu plnit si, co si plnit lze. A tak jsem žila v důvěře, že to, co západní medicína říká, že vyléčit nejde, východní zvládne. Podařilo se. Ale zase jsem to musela být já, kdo vydrží brát pravidelně tablety, změní jídelníček, změní postoj k událostem, vyvaruje se stresu, naučí se s ním pracovat a eliminovat ho ze života.

Chtěla jsem dělat to, co mám ráda, a vlastní nemoc mě přivedla právě na tuhle cestu. Dnes si nedovedu představit, že bych dělala něco jiného.

Splnilo se mi hodně věcí a jsem si neskutečně vděčná, že jsem se na cestu poznání vydala. Protože bez ní bych nic z toho neměla. A to myslím vážně.

Nikomu a ani mně nic jen tak z nebe nespadlo a nespadne. Říkám lidem, že je to životní styl. Způsob žití, který je naplňující a dělá nás většími. Proto bych na závěr jen řekla:

• Pokud uvidíte své trápení jen jako trápení, ale neuvidíte za tím podstatu, kterou je vyprovokování ke změně, převzetí zodpovědnosti za sebe a svůj život, zůstanete tam, kde jste.
• Pokud se naučíte chápat, že nespokojenost je výzvou ke změně, k tomu, že po této cestě už nemáte dál pokračovat, pak můžete být všichni šťastní a zdraví.

Úspěch, zdraví i štěstí začíná uvnitř

K tomu, abyste to prožili až do morku kostí, vám pomůže i e‑book 9 kroků k životní svobodě. Shrnula jsem do něj důležitou část toho, na co je potřeba si v životě odpovědět a začít měnit. Cesta k vnitřní svobodě je o mnoha změnách. Je potřeba se naladit na vlnu inspirace, kterou v knize naleznete.

Udělala jsem si k četbě lahodné občerstvení a čas pro mě přestal existovat. 😊 Děkuji za skvělých 9 kroků k životní svobodě. Mám vše zpracováno, vytištěno včetně mapy vizí. E-book mě velmi obohatil i inspiroval. Věřím, že ti správní lidé to ocení.

Ponořte se do svého nitra a čas pro vás přestane existovat, jak píše má klientka. Začtěte se do e-booku a změňte to, co vás omezuje.Pěkně krok po kroku a třeba hned teď. Stačí kliknout na odkaz nebo obrázek knihy.