Zpřetrhejte řetězec stereotypu

IMG_4084

Stereotyp má hodně společného s únavou, ale i s apatií a nízkým nadšením ze života.

Pokud stále přecházíte únavu, pak jste patrně člověk, který odmítá poznat a připustit si své limity.

Všímám si, že únava je v dnešní době něco, o čem si lidé myslí, že je „normální“. Má ji přece každý. Ano, má ji většina lidí. Já se ovšem ptám: „Jste takto šťastní? Baví vás takhle žít?

Umíte si představit, že v tomto tempu a náladě vydržíte dalších deset, dvacet a možná i třicet let?“

Pokud ano, je vše v naprostém pořádku. Pokud ne, myslím, že je potřeba to řešit.

Únava bývá právě ze stereotypu. Dokola stejná činnost, stejné pocity i způsob myšlení. A když je něco dokola, není možné se divit, že se nám z toho všeho motá hlava.

Vidíte a už jsem i u fyzických problémů. Pokud cítíte závratě, ptejte se sami sebe, co dokola řešíte? Stereotyp dokáže člověku otrávit život. Vůbec se nedivím, že je tolik lidí vyhořelých.

Představa, že bych měla jít do práce v šest ráno a stereotypně pracovat do večerních hodin, a ještě dělat to, co mě nebaví, pak bych vyhořela během krátké chvíle.

A to není vše. Pak ještě domácnost, nakoupit, oběhat s dětmi všechny jejich koníčky, spát a ráno nanovo, to by porazilo i … Doplňte si vhodný výraz.

Ještě k dětem.

Mám pocit, že některé děti mají povinných koníčků zbytečně moc.

Ani ony už nemají čas si jen tak pohrát a projevit to, co projevit potřebují. Rodiče je strkají do role „musím“ už od raného dětství. Nic, jdeme dál.

Zkrátka a dobře je potřeba svůj stereotypní život něčím obohatit, nebo naopak z něj něco odejmout. Dám pár drobných příkladů.

  • Měňte způsob docházky do práce. Jednou jeďte autem, jednou jeďte autobusem. Na zastávku běžte pokud možno dvěma různými stranami. I linku, kterou jezdíte, změňte, pokud jede více spojů.
  • Pokud víte, že přiběhnete z práce a čekají vás úkoly s dětmi, udělejte si půlhodinku pro sebe i pro děti. Jim můžete říct, že ony mají aktivní půlhodinku jen na hraní a vy máte čas jen a jen pro sebe. Uvařte si čaj nebo kávu a pořádně si ji vychutnejte.
  • Nákupy? Nakupujete jen vy? Máte partnera? Domluvte se na tom, že dvakrát v týdnu nakoupí drahá polovička. Vám se uleví a druhá strana domů přinese jiné, možná i rozmanitější potraviny.
  • Když na vás leze deprese a vy cítíte, že se vám mění nálada, všeho nechte a udělejte něco jinak. Vstaňte od stolu, nebo kde se právě nacházíte, a i kdybyste měli jít jen seběhnout a vyběhnout schody, je to lepší než prožít další den ve špatné náladě.
  • Pokud vykládáte zboží v supermarketu, název každé potraviny, která vám projde rukama, přeložte do jazyka, který byste chtěli umět. Ušetří vám to čas docházení někam na hodiny a v daný okamžik tím stereotyp pěkně rozbijete. A nejen to. Můžete i povýšit. Proč ne? Znáte produkty v cizím jazyce. Umí to tak každý?

O tom, jak využít učení slovíček v supermarketu mi řekl jeden kouč. Připadalo mi to přitažené za vlasy, ale nakonec mi to přišlo geniální. Jak jednoduché. Tolik slovíček se člověk naučí bez docházení na kurz.

U každé práce lze vymyslet, jak to dělat malinko jinak. Ano, můžete říkat, že to nejde. Jde, jen musíte chtít věci měnit. Musíte mít touhu žít lépe. Vyberte si. Buď zůstanete v roli trpitele a oběti, a to zcela dobrovolně, nebo to změníte.

Nikdo, opravdu nikdo jiný nerozhodl o tom, jak nyní žijeme. Žijeme tak proto, protože jsme se tak rozhodli sami. Vím, že to zní drsně a hlava vám předkládá jednu obhajobu za druhou. Já nemůžu jinak, co jiného bych dělal? Jsou to všechno jen strachy.

Představte si, že zítra vaši firmu zavřou.

Do teď jste si mysleli, že je to jediná možnost, jak můžete žít. Dnes už víte, že to tak není. Firma je zavřená a vy musíte vymyslet, co dělat dál. Tak to prostě je. A víte co? Vy to vymyslíte!

Věci jsou jednoduché. Jen my lidé děláme ze všeho moc velké drama. Když pak přijde opravdová životní zkouška, nemáme na ni dostatek sil.Proto šetřete síly na horší chvilky, které za život potkávají každého z nás. To, co změnit jde, i když vypadá, že nejde, to prostě změňte. CHCI / NECHCI, tečka.

Mějte se hezky a postupně zpřetrhávejte řetězec stereotypu.

 

 

 

Lenka Pavlíková
Miluji osobní rozvoj, inspiruji a předávám nástroje k dosažení zdraví a životní svobody. Jsem autorkou e-booku 9 kroků k životní svobodě. Tento e-book je průvodcem pro každého, kdo se chce zbavit různých omezení, která člověku brání jít si za svými sny a touhami. Více o mně si přečtěte zde >>
Komentáře

Přidat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Vaše osobní údaje budou použity pouze pro účely zpracování tohoto komentáře. Zásady zpracování osobních údajů