Tento článek jsem napsala v září roku 2016. Je stále více aktuální. Něco jsem do něj přidala a na jeho konci obohatila o tipy a cvičení, jak se emoční bolesti zbavovat.

Jak se zbavit emoční bolesti, nezraňovat sama sebe a nenechat si ubližovat ani ostatními?

Píše se rok 2016, jsme zrovna v Cannes a čtu si knihu. Sedím na posteli a jsem v úžasu. Nechtěla jsem tomu věřit. Tělo vyžaduje emoční bolest a lidé trpí díky svému emočnímu tělu? To, že emoce bolí ví každý, ale to, že téměř každý člověk a jeho emoční tělo vyhledává bolest? To mi přišlo jako úlet a zároveň převratné zjištění. Proč by to naše tělo dělalo? Hned vám to povím. Nejdříve si ale řekněme pár příkladů, kdy se emoční tělo spouští:

• Znáte ten pocit, kdy vás někdo osočí nebo naštve? Chcete zůstat klidní, ale nakonec úplně nevědomě přistoupíte na jeho „hru“. Začnete se špatně cítit, obhajujete se, někdy se začnete hádat a poukazujete na svoji pravdu?
• Nebo někdo z rodiny narazí třeba jen lehce na téma, které vás kdysi tolik zraňovalo a ve vás se spustí celý mechanismus emocí, jako by to bylo dnes?
• Mnohdy stačí jeden telefonát, který vás rozhodí na několik hodin i dní?
• Vystresují vás maličkosti až se nad tím sami pozastavíte?
• Uděláte scénu z úplné maličkosti, až se sami nad sebou zarazíte a říkáte si, že se nepoznáváte a  jste překvapeni, kde se to ve vás bere.

Tohle jsou přesně ty situace, kdy se spouští naše emoční tělo. Jsme v zajetí vlastních emocí, ze kterých je nám špatně, ale neumíme se jich zbavit a ani je ovládat. Ono to totiž dost dobře nejde. 

Naše tělo vyhledává bolest? Proč by to dělalo?

Vlastně jde o to, že se necháváme dokola zraňovat svými vlastními emocemi a emocemi druhých lidí. Doslova se necháme zatáhnout do her ostatních. Dokola cítíme bolest, trpíme kvůli výčitkám od druhých, ale i díky těm vlastním. Žijeme v tom roky a často po celý život. Způsobujeme si to vzájemně, jen netušíme, že to děláme a do jaké míry to děláme. Někdy se necháváme zraňovat, ale nedáváme patřičnou pozornost tomu, že zraňujeme sami sebe a hledáme viníka jen venku.

Dnes je říjen 2022 a já s tímto tématem pracuji daleko více do hloubky. Vidím, co jsem dříve neviděla. Možná stejně tak, jako to nevidíme zatím vy. Nevadí, důležité je, že od teď už ano. 🙂

Druhému se uleví, ale vám přitíží

Znáte momenty, kdy na vás někdo zaútočí a jakoby na vás „vyzvrací“ všechny hnusy, které ho napadnou a on sám je během chvíle v pohodě?

Tak to je přesně ten moment, kdy se v daném člověku ozvalo emoční tělo a hledá potravu. Když máte svá vnitřní zranění spojená s tímto tématem, chytíte se! Naskočíte do emocí, ze kterých je vám zle. Neumíte se tomu bránit.

Nebo vás někdo z něčeho obviní, nebo nařkne a vy se díky tomu dostanete do pocitů viny, výčitek, bezmoci, lítosti a někdy i deprese?

Do těchto stavů vás druhá strana dostane, protože jste v minulosti zažili něco, co vás emočně zasáhlo a uložilo se to ve vás. Teď už jen stačilo uhodit do staré rány.

Každý z nás má emoční tělo a ve většině času jsme v jeho zajetí

Začnu pěkně od začátku. Kde se ty stavy, ve kterých nám není dobře pořád berou? Co je spouští? Proč s námi tak hýbají? Určitě víte, že nejsme jen z masa a kostí. Máme fyzické tělo, ego a mysl, a další naší vrstvou je i emoční tělo. Představte si ho jak neviditelnou část těla, ve kterém se poschovávaly všechny vjemy od vašeho narození. O některých víme a o jiných ne.

Vzniká to do narození

Od malinka vnímáme a nasáváme atmosféru z domova a z vnějšku. Pak přichází školka a škola. Tam  potkáváme učitelé, kteří mají také svůj život, své bolesti a tudíž své emoční tělo. Protože jsme děti,  všichni nám říkají (jejich úhlem pohledu a podle jejich přesvědčení), jací jsme a kým máme být. Často je to v rozporu s tím, co vnitřně cítíme.

Ukládáme do svého neviditelného těla své křivdy, hádky, pocity viny, neshody, smutky, prohry, ponížení, pocity zrady, osamocení atd. Je toho opravdu hodně, co by se dalo vyjmenovat. Tohle všechno si naše tělo pamatuje a uloží.

Pak přichází dospělost, máme nad sebou šéfa a po boku manžela, potkáváme autority a všichni mají také své emoční tělo o kterém neví. Vlastně se takto neustále potkáváme a konfrontujete s uloženými zraněními a emocemi druhých i svých v podobě emočních těl. Je to síla, když si to uvědomíte, co říkáte? 

Bolest, kterou prožíváme, prožíváme skrze emoce, které jsou uloženy hluboce v nás

Každý z nás nevědomky vyhledává bolest skrze emoční tělo. Možná si teď zaťukáte na hlavu a řeknete si, že jsem se asi zbláznila. Nezbláznila, jen jsem to pochopila. Studovala jsem ještě více do hloubky své „Já“ a při studiu mi to všechno secvaklo.

Potravou emočního těla je BOLEST

Vypadá to tak, že když naše emoční tělo probudí a „má hlad“, projeví se to například tak, že vyvoláte spor, nebo se do sporu chytnete. Stačí, když se necháte vtáhnout do něčí „příšerného“ příběhu, kterým ovlivníte vaše pocity i náladu a následně i vaši realitu. Začnete se špatně cítit, přitom to byl jen příběh někoho druhého.

Na první dobrou možná nevíte proč, ale když byste si to analyzovali, tak se to děje proto, že se vaše emoční tělo ztotožnilo s tím, co přichází z vnějšku. Máte někde uvnitř uloženou bolest, jejíž potravou je zasycení se podobnou potravou. I vaše emoční tělo se probudilo a žádá si potravu. Najednou si potřebuje postěžovat, jak je svět a život strašný atd.

Emoční tělo vyvolává pocit neštěstí

Problém nejsou emoce jako takové, když je prožíváme v rozumné míře (teď otázka, co je rozumná míra), ale to, že přistoupíte na jejich bolestivé hry. Představte si to jako takové háčky ve svém těle. Když někdo druhý nahodí tento háček, vy se na něj jen chytnete. Funguje to i obráceně, kdy jste háčkem vy a chytne se druhý.

Nepotřebujete k tomu ani nikoho druhého

Kolikrát se vám stalo, že jste začali nad něčím přemýšlet, až jste z toho dostali špatnou náladu? Cítíte bolest, jako by se to stalo dnes. Dnes žijete živě něco, co se stalo dávno. Emoční tělo si vás okamžitě zaháčkovalo a už se v tom vezete. Trápíte se a žijete své vnitřní i vnější neštěstí.

Představte si to

Jen si teď na chvilku představte sami sebe, co se ve vás odehrává, když zažijete něco nepříjemného?  Ve vaší hlavě probíhá proud myšlenek nabitých emocemi v podobě výčitek, nadávek, obviňování sebe i druhých, lítost i vztek. Často je to koktejl všeho.

Není nikdo, komu by se to nedělo

V hlavě nám jede neustálý proud myšlenek. Píše se, že je to asi 70 000 myšlenek za den. Dost šílené, co říkáte? Všichni lidé vedou vnitřní dialog, který se jim pak přeměňuje na realitu. Není nikdo, komu by se přesně toto nedělo!

Pokud se vám zdá, že nic takového nežijete, pak je to jen proto, že to ještě nevidíte. Stačí to začít pozorovat. Sledujte, jaký proud myšlenek a s jakým nábojem dnes a denně žijete, co vysíláte směrem ven a co se vám pak děje. Hodně emocí můžete vnímat zvenčí. Čeho si ale potřebujete začít všímat jsou emoce, které pramení z vašeho nitra. Zevnitř přichází nespočet bolesti, kterou si vytváříte my sami. Je to takový vnitřní spor a boj sám se sebou.

Všímejte si vlastních emocí 

Všímejte si vlastních emocí během dne, týdne, měsíce a zjistíte, že se vám dokola opakují. Nejlépe a nejvíce si jich všimnete tak, že si dopřejete ticho a klid. Musíte vypnout domácí kulisy (televize, rádio) a být v tichu. Bez ticha nic neuslyšíte a bohužel jsme si zvykli na velký ruch a tak není divu, že možná nevidíte, co se vám ve skutečnosti děje.

Jak se z toho vymanit?

Jděte postupně:

1. Začněte rozpoznávat své emoční tělo. Více si uvědomujte své emoce. Pomozte si přípravky, které vám umožní, cítit se během chvilky lépe. Přestanete se tak trápit déle, než je nutné. Tady máte hned tři tipy, které mám moc ráda. Tento zklidní vaše emoce a pohladí na duši. Balance – jak už sám název napovídá, vám pomůže k vybalancování nálad a působí jako přírodní antidepresivum. Přibalte si také něco na pocit štěstí a více lásky.
2. Začněte sledovat, jaké myšlenky během dne, týdne máte. Sledujte, co vám nepříjemné pocity spouští. A jak jsem říkala. Někdy k tomu, abyste se cítili špatně, nepotřebujete nikoho a nic zvenčí. Stačí vám k tomu váš vnitřní dialog a vaše vnitřní bolesti.
3. Když už máte vysledováno, kdy a proč se emoce spouští, začněte je rozpouštět. Vědomě nenaskakujte na emoce druhého. To se snadno říká, ale špatně dělá. K tomu používám kvantovou terapii, medituji a hlavně dělám každý večer mentální hygienu. Mentální hygiena by měla být součástí každého člověka a pokud to ještě neděláte, určitě začněte.

Technika mentální hygieny

Osobně si před tímto rituálem namažu velice malinké množství esenciálního olejíčku, například francouzskou levanduli, která mě hezky uklidňuje a pak začnu s čištěním. Používám více různých technik, ale tahle je snadná a účinná.

Najednou nereagujete na situace, na které jste až doposud reagovali

Důležité je, začít to řešit, protože čím menší vaše emoční tělo bude, tím méně se budete trápit a naskakovat na emoční hry druhých. Vaše tělo přestane mít hlad. Začnete prožívat více radosti ze života, začnete se cítit šťastnější a mnohem méně věcí si budete brát osobně. Začnete snadněji rozeznávat hry emočního těla, které hrajete sami se sebou, nebo je s vámi hrají vaši blízcí, nebo lidé okolo vás.

Emocím stojí za to dát patřičnou pozornost, naučit se je chápat a rozpouštět, protože určují:

• Zda se budeme nebo nebudeme cítit šťastní,
• jak spokojeně budeme žít,
• jak dalece budeme zdraví nebo nemocní.

Přednášky

Poznali jste situace, ve kterých se ocitáte? Chtěli byste se o emocích a o tom, jak s nimi pracovat dozvědět víc? Přijďte na přednášku, kde mluvím o tom, proč a jak emoce vznikají a jak si od nich pomoct. Pracuji holisticky, takže spojuji více věcí dohromady. Baví mě navracet lidem životní sílu a vidět to, co i nechtěně přehlíží. Nejbližší přednáška bude 6.12.2022 na Mělníku (více na mém Fb profilu).

Mějte se krásně a těším se, pokud se společně potkáme a budeme šířit světlo pohody a zdraví.