Myslíte na sebe, pomáháte ostatním, nebo jste sobec?

Když jsem si kladla otázku, proč to všechno chci dělat, má první odpověď zněla:

„Chci podnikat z pláže, chci ještě větší svobodu bytí. Nechci být pracovně ani soukromě závislá na jednom místě.“ Vnímám totiž domov velmi ze široka. Na světě jsou tisíce míst, které bych chtěla vidět a poznat. Teď vás může napadnout myšlenka: Tak ona to dělá celé jen pro sebe! A zavřete tyto stránky.

Na druhou otázku: „Co tam budu dělat?“, jsem si odpověděla velmi rychle.

Stále něco tvořit, posouvat svou hranici komfortu. Vymýšlet program pro své klienty a fanoušky. Pro ty, kteří se budou chtít také osvobodit a žít svobodným životem, jako já. Prožít si každou minutu života a být si vědoma toho, že žiji naplno. Žít tak, že kdybych měla možnost něco vrátit a změnit, nevěděla bych co a ani proč.

Myslíš hlavně sám na sebe! Ty jsi ale sobec!

Víte o tom, že pokud někomu řeknete: „Musíš myslet hlavně na sebe“, mnoho lidí se cítí provinile? Z mnoha stran pravděpodobně uslyšíte větu: „No ty jsi sobec!“ Vnímám to tak, že v našich zeměpisných šířkách je to téměř SPROSTÁ VĚTA. Od rodičů to uslyšíte, protože i oni v dětství slýchávali, že musí myslet první na ostatní a pak na sebe. Přiznám se, že i mně trvalo v minulosti dlouho, zpracovat termín „mysli na sebe“ a podrobně o tom píšu ve svém e-booku. Není to totiž o sobectví, ale o postoji, který pomůže mnoha dalším lidem.

Raději se nechci otáčet za svým životem….

Jsem člověk, který se v životě často otáčí za sebe. Dívám se, jak jsem žila, co jsem vytvořila, kam jsem se posunula. Díky tomu, že pracuji celý život s lidmi, velmi intenzivně vnímám jejich životy, jejich životní příběhy. Jednou mi má klienta řekla: „Paní Pavlíková, ale já se nechci podívat zpět, to raději ne.“ Byla nemocná a psychicky vyčerpaná. Tenkrát mě to hodně zaskočilo a říkala jsem si, jak je to strašné, když má člověk hrůzu z toho, podívat se, jak žil. Raději nechce nic vidět, chce život nějak nevědomky dožít.

Vysoké procento lidí, nežije své životy. Někde žijí, něco dělají a raději ani nepřemýšlí o tom, zda jsou šťastní. Když se zeptám, proč dělají to, co dělají, málokdy se mi stane, že dostanu uspokojivou odpověď. Většinou zní: „No, já nevím no, prostě to dělám. Potřebuji peníze.“ A když se zeptám: „Co byste opravdu chtěla, po čem toužíte, jaké máte sny?“ To je druhý kámen úrazu. Mnohokrát jsem slyšela odpověď: „Víte, že jsem o tom nikdy nepřemýšlela?“ Lidé opravdu neví po čem touží.

Ukážu Vám to na příkladu. Ten kdo létá letadlem si ho velmi rychle uvědomí a představí.

Učí nás letecké společnosti být sobečtí?

Než letadlo vzlétne, na monitoru se vám ukážou postupy co dělat, ve stavu nouze a něco se stalo. Na sedadlech sedí rodič s dítětem. Shora se spustí kyslíková maska. Co musíte udělat? První nasadíte masku SOBĚ a posléze svému dítěti. Většina z nás by to chtěla udělat určitě obráceně, je to totiž zcela přirozené. Proč nás nutí to udělat obráceně? Právě proto, abychom dokázali pomoci ostatním. Když nasadíte masku první druhému člověku, vy to nemusíte stihnout, a tudíž pak nepomůžete ani svému dítěti a ani někomu jinému. Myslíte, že nás letecké společnosti nutí být sobečtí?

Co to vlastně opravdu znamená, myslet sám na sebe. Kam až je to prospěšné a kdy se jedná o sobeckost?

Psala jsem na začátku, že mi trvalo docela dlouho, než jsem pochopila pravý význam a pravý smysl tohoto výroku. Dělala jsem hodně věcí proti sobě, právě proto, aby byli ostatní šťastní. Snad milionkrát jsem překročila svou hranici, kdy jsem věděla, že se mi něco nechce udělat, nebo že mi nějaká situace nedělá dobře a přesto jsem to udělala pro druhé. Aby se druzí cítili dobře. Je to sebedestruktivní postoj, protože tato cesta vede do pekel.  Většinou z toho vyplyne, že se necítíte dobře, ti ostatní to vycítí a problém je na světě. Nikoho pak nezajímá, že jste to udělali pro ně. Vždyť výsledek tomu ani nenasvědčuje. Rozumíte, co tím vším chci říct?

Kdybych nezačala myslet na sebe, na své potřeby a touhy, nikdy bych nebyla tam, kde jsem, a vy byste nečetli tyto řádky. Nikdy bych nikomu nemohla pomoci, kdybych sama neprošla vážnou nemocí, v  minulosti se neuzdravila a posléze se nestala terapeutem v oblasti zdraví. Kdybych ten čas nevěnovala sobě, neměla bych tolik uzdravených lidí. Kdybych nešla za svým snem, pracovat odkudkoliv na světě, nevytvářela bych nyní podporu pro vás.

Pokud nežijete šťastně své životy, jak je mají žít vaše děti, vaše rodina? Pokud jste zapomněli myslet na sebe, pak se patrně cítíte velmi unavení, mnoho věcí vám nedává smysl, děláte práci, která vás nenaplňuje. Možná stojíte na křižovatce a přemýšlíte, kterým směrem se vydat. Možná k pomyslné křižovatce teprve jdete. Tak rádi byste dopřáli vašim blízkým to nejlepší, ale nemáte sílu. Proto je tak důležité, abyste mysleli na sebe.

Mezi „myslet na sebe“ a „pomáhat ostatním“ je totiž ROVNÁ SE.

Pokud najdete SEBE, najdete i to, co vás baví, objevíte, v čem jste skvělí. Zvýší se vám sebevědomí, začnete být úspěšní a váš finanční příjem se zvýší. Díky tomu se budete domů vracet šťastní. Když budete šťastní vy, bude šťastná vaše rodina.Budete mít klienty, kteří si zkvalitní život díky vám.  A jaký je závěr? Bude vás bavit žít. Bude to bavit vás a všechny, kdo jsou kolem vás.

Jak poznáte, že se jedná o sobeckost? Je to velmi jednoduché. Děláte věci tak, že se kolem vás nikdo necítí šťastně.