Není únava jako únava aneb Na co se zaměřit.

Není únava jako únava.

Jak to myslím? Únava není vždy únavou, za kterou se vydává. Lidé jsou hodně unavení. Mnoho lidí si však únavu pravdivě nespojí s tím, co je opravdu unavuje. Ukážu vám to na úplně běžném rozhovoru.

„Mám depku! Tenhle týden nemám vůbec objednané klienty. Pořád běhám po nějakých brigádách. Jsem už vážně strašně unavená.“

„Jsi unavená psychicky, ne fyzicky. Na brigádu jdeš jen o víkend a jeden den v týdnu. Zbytek týdne budeš doma, takže logicky budeš odpočatá. Jenomže odpočatá nebudeš, protože děláš práci, která Tě nebaví a ta co Tě baví, tak ta se Ti zatím nerozjela.“

„Aha, takhle jsem o tom nepřemýšlela. Ale to máš asi pravdu.“

Máme totiž tendenci nepojmenovávat pravou příčinu únavy. Víme, že jsme unavení. Mnoho lidí se ztrácí v kolotoči svých nepříjemných každodenních povinností a pravá příčina většinou není odhalena.

Pokud sami sebe hodně dobře znáte a pracujete na sobě, tak si to definujete přesně. Z praxe ovšem musím říct, že než si lidé opravdu přiznají, co je původem únavy, trvá to i několik společných sezení.

Teď vám ukážu, co se stalo o pět hodin později. Znovu telefon.

„Musím Ti něco říct. Jsem úplně nadšená!“

„To je super, já Tobě taky.“

„Tak si představ, že se mi dnes objednalo pět lidí na příští týden.“

„No to je super.“

„Víš, že jsi měla pravdu, že je to únava od psychiky?“

Dotyčná měla najednou energie, že by jí mohla rozdávat.

Když chcete znát pravou příčinu své únavy, nebo problému, musíte se zeptat upřímně sami sebe: „Co mě opravdu tak trápí? Co, nebo kdo mi ubírá tolik energie? Jak bych si představoval/a svůj život? Jak by vypadal můj ideální den? Co bych rád/a?“

Když půjdete dovnitř sebe, vyplavou vám napovrch úplně jiné odpovědi než ty logické, které si myslíte, že jsou správné. Mnohdy totiž ani sami sobě nedovolíte pojmenovat věci pravým jménem.

Lidé popírají své vnitřní touhy a potřeby, protože se jim zdají být nedosažitelné. Popírají i své bolesti, protože se jim zdají být neřešitelné. Raději únavu přiřadí k něčemu jinému, čemu pak začnou věřit. Trápí se a nakonec sáhnou po antidepresivech, aby se uklidnili.

Ruku na srdce. Kdyby ty logické odpovědi byly správné, tak proč byste se je nesnažili změnit? Proč byste chtěli ještě více a déle trpět? Možná si teď odpovíte, že příčinu znáte, ale stejně s tím nejde nic udělat.

Něco vám povím. Jsem názoru, že změnit jde téměř vše. Vždy je další možná cesta, jen se jí lidé bojí vidět. Je to na každém, jak kdo chce žít. Neříkám, že je to snadné. Není. Opravdu to není snadné pro nikoho, ač se to druhému může zdát. Beze změny je to jako spirála smrti. Jdete stále níž a níž.

Každý člověk se bojí změny.

Klade si otázky. Co bude pak? Co když to bude špatné rozhodnutí? Jak se na mě bude dívat okolí? Co tomu řekne rodina? Můžu si vůbec dovolit udělat změnu, když mi tohle nevyhovuje? Můžu si jít za tím, po čem toužím? Můžu myslet na sebe?

Když se však rozhodnete a změníte to, co vám bere tolik energie, nakonec zjistíte, že když jednáte podle svého nejniternějšího sdělení, neuděláte to nikdy špatně.

I kdyby se všem okolo zdálo, že to, co děláte je nesmyslné, důležité je, jak se cítíte VY.

Nikdo nezná vaše nejniternější potřeby a každý člověk je má naprosto rozdílné. Co jednomu přináší celoživotní radost, pro druhého je jen plýtváním času. I kdybych to vzala jen z pohledu pocitu, minimálně nebudete mít výčitky, že jste pro sebe nic neudělali.

A ještě něco. Psychická únava je mnohem bolestivější než fyzická. Z fyzické únavy se vyspíte, tak jako z kocoviny, ale psychická únava se mění v bolest, která se plíživě vrací den, co den, a někdy i měsíc co měsíc. Nejsem daleko od pravdy, když řeknu, že někteří lidé žijí v chronické psychické únavě roky.

Když budete celý den sekat dříví, budete unaveni. Tělo vás bude bolet několik dní, ale budete mít radost z odvedené práce. Když budete chodit celý den po Benátkách ve špatných botách, budete také unavení, ale šťastní, že jste tam mohli být. Když jste unavení z bolesti ve své duši a v srdci, je to mnohem horší.

Takže vám přeji, ať se, co nejvíce propojíte sami se sebou a věříte v sebe a své pocity. Dovolte si, mít se dobře.

Odstraňujte ze života vše, co vás dostává do kolen a co vám bere energii a radost ze života. Hledejte cesty, jak to změnit. Únavy se totiž zbavíte velice rychle, když si svůj život uspořádáte jinak. Jak? Více podle svých představ. Uvidíte novou cestu a nová cesta vám dá naději.

Sedněte si do svého oblíbeného místečka, nalijte si něco dobrého, ať si společně připijeme na život, který vás nebude unavovat, ale naplňovat.